Pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic se blíží. Pořiďte si to správné koště zde

Tento lidový zvyk je starý několik tisíc let a vychází z keltského svátku Beltine. Při něm 30.dubna se celá noc protančila a prozpívala. Především však měla být očistnou nocí od všeho zlého.

Během ní se čarodějnice měly slétat na kopcích, kde provozovaly nečisté orgie se silami temnot. Oheň již nebyl jen očistným médiem, ale stal se obranou před čarodějnicemi. Funkcí plamenů bylo zhatit čarodějné plány. Kdyby přesto nějaká čarodějnice na kopci přistála, mohla být okamžitě upálena.

Amulety v době covidové

Amulety nejsou jen věcí civilizací na nižším stupni vývoje. Nosí se dodnes, i když jejich původní význam byl zapomenut nebo změněn a převládají důvody estetické.

Na amulety se můžeme dívat jako na nositele energie (dědění rodinných šperků) nebo nositele symbolů. Taky je můžeme považovat za určitou materializovanou myšlenku, která je připomínána nositeli a posiluje ho při dosahování jeho cílů. V současné době to může být třeba rozhodnutí posilovat svou imunitu. Zafixování nového návyku není lehké a mít k tomu pomůcku v podobě amuletu se hodí. Může nám připomínat, že máme dodržovat zdravý životní styl, který zahrnuje pravidelné denní cvičení, otužování, zdravou výživu, doplňování vit.D a C zejména v zimním období, pečovat o střeva konzumací fermentovaných potravin a probiotik, alespoň občas držet přerušovaný půst, pít hodně vody, dýchat nosem, dostatečně spát, antibiotika brát jen ve výjimečných život ohrožujících případech.

Nabídka amuletů z mé tvorby zde

KOŠTĚ NENÍ JEN NA ZAMETÁNÍ

Domov je tam, kam si pověsíš koště.

Košťata z březového proutí vyráběl v důchodu můj dědeček. Vzpomínám si, že je dodával například do blízkého cukrovaru v Kopidlně. V té době jsem měl jiné zájmy, než abych se od dědečka přiučil tomuto řemeslu. Nápad vyrábět košťata jsem dostal až v dědečkovském věku, ale to už můj dědeček nežil. Na instruktáž jsem šel k jeho mladšímu sousedovi, který toto řemeslo ovládal. Byl ochotný a ukázal mi nejen výrobu košťat ale i košíků z vrbového proutí.

Několik košťat jsem potom vyrobil a podaroval jimi příbuzné nebo známé. I když je dnes velký výběr košťat rýžových nebo z plastů, tak proutěné koště je pro venkovní zametání těžko nahraditelné.

Vedle tradičních plochých košťat jsem zkusil i kruhová košťata s násadou. Přemýšlel jsem o dalších variantách s cílem odlišit se od tuctových výrobků. Napadlo mne nedělat násady z rovné tyče, ale z přirozeně pokrouceného kusu dřeva. V lese jsem si našel zajímavě rostlé mladé habrové stromky a násadu vyrobil z nich. Myslel jsem si, že jsem s pokroucenými násadami originální, ale časem jsem na internetu zjistil, že tento nápad měli už jiní přede mnou. Tak se zrodilo koště, které jsem nazval rituální.

Propagaci webových stránek věnovaných koštěti jsem se nevěnoval, a tak zájemci se nehlásili. Až jednoho dne přišel email s žádostí o koště s podpisem Petr Kostka. Nejdříve mi to nedošlo, a tak jsem byl překvapen, když přišel skutečně známý herec a jedno koště si vybral. Prý potřebuje dárek pro přátele, ke kterým se chystá u příležitosti nastěhování do nového domu. Ještě více mne překvapilo, když druhý den mi volal, že potřebuje ještě jedno koště.

Vedle své funkce úklidového prostředku a legendárního létacího prostředku pro čarodějnice koště mělo od pradávna i funkci magicko-rituální, která dnes poněkud upadla v zapomnění. Podle lidového folklóru se koště používalo při rituálech spojených s narozením, zasvěcením, svatbě a úmrtí, aby vymetlo zlé síly, drželo démony a temné síly v příslušné vzdálenosti.

Svatební rituál vypadal asi takto. Večer před svatbou pár ozdobí koště kolem násady 3 barevnými stuhami, což symbolizuje propojení jejich životů. Při obřadu stojí koště u oltáře nebo pod ním v momentu, kdy je pronášen manželský slib. Potom je koště položeno a manželé si na něj stoupnou nebo ho přeskočí. Skočí do nového života a svatební obřad končí. Manželé si koště vezmou domů a dají pod postel, ve které se milují. Tím je manželství zpečetěno. Když zvítězilo křesťanství a církev cíleně oslabovala sílu ženskosti, koště se stalo poznávacím znamením čarodějnic. Svatební rituály „spojení skrz koště“ byly prohlášeny za neplatné. O ženě, která přivedla na svět nemanželské dítě se říkalo, že „skočila přes koště“.

Násada koštěte je symbolem spojení mužské a ženské energie v její nejvyšší formě v ženě. Koště s násadou lze interpretovat jako čistě sexuální symbol – tyč, která pronikla do keře. Ženské genitálie byly v anglických zemích známy vulgárně jako „koště“ a „mít kartáč“ označovalo pohlavní styk. Vulgární čeština zase používá výraz „štětka“ pro nestydatou a nemorální ženu.

Koště sloužilo k uklízení na všech rovinách jako očišťující a ochranný předmět k odmetení věcí do jiných říší, k posvěcení prostoru před slavností nebo rituálem. Například k ochraně domu se koště položilo přes práh, pod postel, na okenní římsku nebo ke dveřím. Symbolické zametání, při kterém se koště nedotýká podlahy, silně rozdmychává energie, aby došlo k jejich novému uspořádání. Přitom si zametající vizualizuje, co chce dosáhnout. Koště je vhodný nástroj pro vytvoření energeticky neutrálního prostředí. Čistí od negativní energie a špatných vlivů. Koště se tak považuje za nástroj tvůrčí síly a osobní moci. Takové zacházení s koštětem je šamanská činnost a rituální koště by mělo být používáno pouze k tomuto účelu. Přívrženci hnutí Wicca o tom vědí více.

Lidový folklór radí, jak s koštětem zacházet, co se s ním smí a nesmí dělat, čeho se vyvarovat:

Nikdy nepřekračuj koště ležící na podlaze nebo se neoženíš/nevdáš.

Když dívka šlápne na koště, porodí před svatbou.

Pokud zametáte pod někým, kdo sedí na židli nebo leží v posteli, přinášíte mu smůlu.

Osoba, pod jejíž nohama zametete, bude vždy chudá.

Při nastěhování do nového domu se bochník chleba a nové koště zasílají pro štěstí.

Zametání na Nový rok přináší smůlu po celý rok. Lze ji odvrátit tím, že se hromádka smetí nechá na podlaze.

Koštětem se nikdy nevymetá prach z vchodových dveří ven. Tím se zametá štěstí.

Udeřit někoho koštětem znamená, že půjde do týdne do vězení.

Když je někdo zasažen koštětem, měl by plivnout na koště a udělat 10 kroků nazpátek, aby neměl smůlu a nebyl zatčen.

Půjčit koště přináší smůlu.

Nechat koště odpočívat postavené větvičkami nahoru v rohu přináší štěstí.

Zametat v noci je urážkou víl a duší zemřelých.

Zametat kuchyň před východem slunce přináší smůlu.

Vaše štěstí bude smeteno, pokud zametete kuchyň po západu slunce.

Pokud před někým zametáte, zametáte ho do země.

Jak se s koštětem čaruje?

Než akci provedete, řeknete to koštěti jako zaklínadlo. Pak zatočíte koštětem nad hlavou.

Když potřebujete okamžitou ochranu, zamíříte koštětem na východ, skloníte ho k zemi a opíšete kruh ve směru hodinových ručiček.

Kroužením koštětem nad hlavou ve směru hodinových ručiček se přivolává i déšť. Když je deště moc, použijete zaklínadlo: Dešti, dešti, jdi pryč a přijď zase jindy“. Pak zatočíte koštětem nad hlavou proti směru hodinových ručiček.

Když někdo z rodiny má noční můry, zameťte místnost krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček a přitom řekněte, ať všechno, co leží mezi tímto místem a jiným světem, zmizí:“ Sem, sem, sem pryč, sem, sem, sem, pryč, sem, sem, sem pryč. Tak ať se stane!“

Kouzlo s koštětem „Přijď ke mně“ se provádí takto. V noci se oblečete jako bohyně (např. volných šatů), pustíte si relaxační hudbu, vezmete si koště a zatančíte si s ním, jako kdybyste měla v náruči svého milého. Pak čtyřikrát zašeptáte: „Při nočním světle svítíme sluncem až do dnů, kdy jsme spolu posvátným obřadem“. Pak položíte koště směrem na východ a přeskočíte. To samé zopakujete s položením koštěte na jih, západ a sever. Po dokončení váš milý k vám přijde do 24 hodin. Můžete použít, i když žádného milého ještě nemáte a chcete ho najít.

Můžete to vyzkoušet, jak vám to bude fungovat. Potřebné koště si objednejte u mne.